Kostel sv. Blažeje a studánka

Kostelík je zasvěcen sv. Blažeji, ochránci nemocných chorobami hrdelních. Studánka stojí na uzavřeném (soukromém a oploceném) pozemku a není tedy veřejně přístupná.

Roku 1680 (za vlády Leopolda I.) po velkém moru stával u blažejské studánky dřevěný kříž jako památka na ve třicetileté válce zaniklou vesnici Pacov. Na léčivou vodu studánky byl upozorněn hrabě Martinic Jiří Adam II. ze Smečna, jehož synek spolkl kostičku, která uvízla v krku a nebylo ji možno vyndat.

Po napití ze studánky dítě kýchlo a kostička vyskočila ven. Sebrané finance na postavení sochy svatého Blažeje, ochránce nemocných chorabou hrdelní, byly doplněny hrabětem a byl vystavěn kostelík. O kostelíku a studánce píše Václav Beneš Třebízský ve svých povídkách. Studánka stojí na uzavřeném (soukromém a oploceném) pozemku a není tedy veřejně přístupná.

O svatém Blažeji

Svatý Blažej žil ve 3. století. Byl biskupem v maloasijském městě Sebastě. Měl velké lékařské znalosti, kterých používal, aby co nejvíce pomohl lidem, jemu svěřeným, i jejich zvířatům. V roce 313 vydali císařové Konstantin a Licinius v Miláně prohlášení, že křesťané mají úplnou svobodu. Licinius to však nedodržel a v Sebastě jeho místodržící Agricola dál pronásledoval křesťany. Blažej uprchl z města na horu Aegeus, kde žil v modlitbách a jeho společností byla lesní zvěř. Jednou honili lovci divokou zvěř a během lovu si našli úkryt v Blažejově jeskyni. Blažej byl zajat, odvlečen do žaláře a zde byl strašlivě mučen. Jedné ženě vlk odnesl vepře. Řekla to Blažejovi, on se pomodlil a ženě se podařilo dostat vepře zpátky. Za to mu pak nosila do vězení svíčky.

Když Blažej odmítl obětovat bohům, rozdrásali jeho tělo železnými hřebeny a pak vedli na popravu. Provázelo ho prý pět zbožných žen, které byly spolu s ním později sťaty jako křesťanky. Cestou na popravu přistoupila k Blažejovi vdova s polomrtvým chlapcem, kterému uvízla v krku rybí kost. Světec na něj vložil ruce, pomodlil se a dítě se hned probralo a uzdravilo se. Proto se v den svatého Blažeje uděluje požehnání dvěma zkříženými svícemi slovy: "Na přímluvu svatého Blažeje, biskupa a mučedníka, uchovej tě Bůh ode vší choroby hrdla a od kteréhokoli jiného zla". Blažej byl sťat roku 316.

Je patronem roti krčním bolestem, proti kašli, proti nemocem měchýře, krvácení, vředům, kolikám, bolestem zubů, proti moru; kameníků, česáčů vlny, stavebních dělníků, zedníků, lékařů, obchodníků s vlnou, obuvníků, krejčích, sádrařů, tkalců, koželuhů, pekařů, kloboučníků, hudebníků; za dobrou zpověď; ochránce domácích zvířat a koní; za dobré počasí.

Vyobrazován je s hořícími nebo zkříženými svícemi, lesními zvířaty, ptáky, hřebenem, knihou, vlkem, vepřem. Jeho postava je znázorňována s vlnitými vlasy a vousy.