Nedostavěný gotický chrám se zvonicí

S největší pravděpodobností ho založil Plichta ze Žirotína, slavný bojovník, který bojovával po boku římského krále Jindřicha VII., anglického krále Eduarda II. Plantageneta a českého krále Jana Lucemburského, a který žil v letech 1291 – 1322. Stavbu započal kolem roku 1316 a po požáru kláštera v roce 1382 zůstal nedostavěn. Plichta dobře věděl a psychotronici to dokazují, kde chrám založit.

Chrám stojí na silné léčivé pozitivní zóně, která má tvar kříže, tedy v místech, kde se dvě zóny kříží a tím se násobí síla léčivé energie. Tato pozitivní energie chrámu má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu a radost ze života. Pobyt na tomto místě je doporučován zejména lidem trpícím maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Energie vyzařující na tomto místě posiluje obranyschopnost organismu, dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy, posezení v trávě uprostřed chrámu doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy.

Chrám k sobě přitahuje citlivé lidi, koštýře, starší lidi, ale i milence, kteří si v jeho prostorách rádi hrají, zpívají nebo alespoň posedí. Důkazem toho je až sto svatebních obřadů ročně v prostorách chrámu a také několik filmů, alespoň z části natáčených v prostorách chrámu. Například film „Kytice“ od K. J. Erbena ve zpracování F. A. Brabce, nebo záběry z filmu Juraje Jakubiska „Post Coitum“ s Francem Nerem.

Stavitel Kamil Hilbert, lounský rodák, tuto stavbu podrobně zkoumal a vyjádřil se, že náleží k huti Petra Parléře, stavitele Svatovítského chrámu.

Podle zhodnocení Dr. Bohumila Matějky se torzo kostela řadí svou uměleckou hodnotou k nejdokonalejším památkám České republiky, a to jak velkou monumentálností celku, tak vytříbeností a vkusem umělecké výroby a mistrným technickým provedením.

Jižní portál poukazuje uspořádáním baldachýnků a jejich tvarem k 14. století. Dvě gotické orlice nad portálem svědčí, že dílo bylo zbudováno po bohaté nadaci pánů Žirotínů klášteru v roce 1321. Stavba asi zvolna pokračovala a její dokončení bylo oddalováno kvůli nedostatku prostředků. Lze tak soudit podle nevyplněných děr od lešení. Od požáru kláštera v roce 1382 zůstal chrám nedostavěný a od časů Ferdinanda I (1526 – 1564) sloužil za hřbitov osady.

Chrám se skládá z kněžiště 21 metrů dlouhého, 9 metrů širokého a přes 20 metrů vysokého. Z poměrně krátké západní třílodní části zbyly pouze jižní zeď s portálem, polovice západní zdi a základy zdí ostatních. Ze čtyř lodních pilířů byly tři zbořeny a na čtvrtém částečně spočívá barokní zvonice. Ta byla ovšem vystavěna nejspíše po požáru staré jehlancové věže v roce 1744 Jaroslavem z rodu Žirotínů. Vestavbou nové zvonice do koncepce trojlodního dvouvěžového klášterního kostela učinil nevratný stavební zásah, kterým definitivně ukončil práce na jeho původní dostavbu. Ve zvonici je dnes v její přízemní části umístěn krámek s upomínkovými předměty.

Chrám je součástí komplexu, který je chráněnou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 43571 / 5 - 1295.

Záhady Toma Wizarda - Chrám, který hledí k nebi

Toulavá kamera - Panenský Týnec (2007)

Klášterní areál však není jedinou zajímavostí v Panenském Týnci. Doporučujeme návštěvníkům městyse projít se naší obcí a prohlédnout si další kulturní a technické památky, které tu historie zanechala