Turistické zajímavosti

Kostel sv. Jiří

Do městyse Panenský Týnec zavítá většina lidí kvůli zdejšímu nedostavěnému klášteru. Zaparkují na náměstíčku (návsi) uprostřed obce a po návštěvě krásného i tajemného místa zase pokračují dál. Když už však tady člověk je, tak je dobré se trochu projít a prohlédnout si dva objekty zde stojící. Je pravda, že jsou zavřené, ale i zvenku je na ně krásný pohled.

Prvním a větším z nich je kostel sv. Jiří. Původně na jeho místě stával malý kostelík. Jako datum jeho založení se uvádí rok 1318, ale není to písemně doloženo. Vychází se z toho, že tohoto roku na Velikonoce a zároveň na svátek sv. Jiří (23. dubna) obdržel patrně v Domažlicích Plichta ze Žirotína rytířské pasování od krále Jana Lucemburského u příležitosti zemského sněmu. A jako trvalou připomínku pasování do rytířského stavu mohl založit kostelík sv. Jiří.

Další údaje spadají do doby někdy po roce 1722, kdy bylo patrně potřeba sakrální stavbu zvětšit. Důvodem byl zánik klášterního kostela sv. Trojice po požáru kolem roku 1722 (uvádí se datum 30. 7. 1722). Volba však nepadla na zbourání kostelíka a stavbu nového, nýbrž se přistoupilo k jeho barokní přestavbě a rozšíření. Po dokončení převzal tento kostel funkci farního kostela, když v roce 1740 byla v Týnci zřízena samostatná duchovní správa. Další opravy jsou datovány do roku 1904. Zajímavostí je, že na kostele jsou stále v provozu hodiny s ručním denním natahováním. Majitelem objektu je Římskokatolická farnost Zlonice a běžně není přístupný. Kostel je chráněnou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 42498 / 5 - 1296.

 

Fotogalerie zde

Zpět na Turistické zajímavosti

 

Zajímavost - zaniklá fara

Mezi kostelem sv. Jiří a klášterem stávala týnecká fara. Byla zde již roku 1321, protože Plichta ze Žerotína k ní odevzdává podací právo abatyši a konventu. Jména duchovních správců známe od roku 1375, na kterém místě však sídlila, to nevíme. Zřizovací listina týnecké fary, která pochází od abatyše Marie Anastasie Korbeliové a Marie Kláry Reinbergové, její náměstkyně, je ze dne 5. března 1740. Jedná se zřejmě o bývalou budovu pod č. p. 2. Byla to barokní obdelníková jednopatrová budova, s pásovými římsami a obdelníkovými okny, která krásně zapadala do historické části obce. Po jejím zbourání byla v tom místě postavena nová pošta.

 

O svatém Jiří

  • Svatý Jiří byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka, který byl uctíván jako mučedník. Východní církve jej označují jako megalomartyra, velemučedníka. Je jedním ze čtrnácti svatých pomocníků.
  • Narození: 280 n. l., Lod, Izrael
  • Úmrtí: 23. dubna 303 n. l., Nikomédie, Turecko
  • Rodiče: Polychronia, Gerondios

Jiří se zřejmě narodil ve 3. století v Kappadokii (dnes Turecko). První písemné záznamy o něm se dají vysledovat ve středověké Zlaté legendě (Legenda aurea, latinské dílo Jakuba de Voragine). Ta je rozsáhlým souborem zhruba sto sedmdesáti legend – a zde je Jiří již prezentován jako rytíř z Kappadokie. Podle historických pramenů mohl být Jiří za císaře Diokleciána (Diocletian) vysokým důstojníkem římských legii. Nechal se však pokřtít a byl křesťanem, což se mu stalo osudným. Roku 305 našeho letopočtu kdosi (patrně tak jako dnes, toužící po jeho postu) zjistil jeho víru, neprodleně jej udal. Jiří byl ihned uvězněn. Zřejmě vzhledem k jeho postavení byl nejprve přesvědčován, aby se své víry vzdal. Když na to nepřistoupil, čekalo ho to, co v té době každého „přistiženého“ křesťana – mučednická smrt. Legendy praví, že bez zranění přestál a přežil mnoho mučení. Před svou popravou prý Jiří prosil, aby každý, kdo se bude dovolávat jeho pomoci, dosáhl splnění své prosby. Jakmile svou prosbu dořekl, z nebe se ozval hlas a ujistil ho, že se stane, jak žádá. Jiří byl pak sťat před branou palestinského města Lydda (Diospolis).

Svatý Jiří se stal patronem rytířských řádů, také horníků, sedlářů, kovářů a bednářů a hlavně rolníků. Proč zrovna rolníků? To je dáno jeho jménem, jež je vlastně složeninou vzniklou ze slov geos=země a orge=stavět. Také jméno Geórgos je řeckého původu; je složeno z gé=země, ergon=práce; interpretuje se stejně jako v latině, tedy jako zemědělec či rolník.

Svatý Jiří je patronem celé Anglie – zde je mu zasvěceno celých 160 kostelů. Svatojiřská vlajka – červený kříž na bílém poli – je poprvé doložena roku 1284 a stala se základem dnešní vlajky Spojeného království.Dra­kobijec Pod svatojiřskou patronací byl také v roce 1347 králem Eduardem III. založen anglický Podvazkový řád. Kostely zasvěcené sv. Jiří jsou v Evropě prokázány již v 6.století – v Mohuči, Paříži a Neapoli. U nás jsou svatojiřské tradice doloženy také velice brzy – tak třeba kostelem sv. Jiří v Modré u Velehradu, který vybudovala v letech 830–40 irsko-skotská misie. A není snad Čecha, který by naznal baziliku sv. Jiří na Pražském hradě nebo rotundu sv. Jiří na Řípu.

Svatý Jiří – drakobijec je též patronem skautského bratrství. Je symbolem statečnosti a zmužilosti. Chrání vždy bezbranného, kdy vítězí dobro a spravedlnost nad zlem. (Vždyť jedna z formulí pro pasování na rytíře začíná – „Ve jménu Božím, svatého Jiří a svatého Michala…“). Skauti si každý rok si připomínají 24. dubna na nádvoří Pražského hradu toto bratrství u sochy svatého Jiří.

Jak svatý Jiří přišel ke svému přívlastku „drakobijec“? Podle legendy Jiří přišel jednou v provincii Libyi do města, jež se jmenuje Silena. Ve velikém jezeře se tu skrýval jedovatý drak. Přicházel k městským hradbám a svým jedovatým dechem ohrožoval obyvatele města. Obyvatelé mu proto k jezeru nosili denně ovce, aby uspokojili jeho hlad a drak svou blízkostí nezamořoval město. Pak ovce docházely a drakovi byla denně předkládána jen jedna ovce – a jeden člověk určený losem. Jednou los padl na jedinou královu dceru. Ta již byla vedena k jezeru, když náhodou Jiří jel kolem. Jak bylo jeho rytířskou povinností, pokusil se princeznu zachránit – nasedl na koně a draka napadl. Ranou kopí (nebo meče???) jej vážně zranil a zkrotlého přivedl do města. Tam slíbil králi a všem obyvatelům, že když se dají pokřtít, draka definitivně zabije. Pokřtěno pak bylo údajně na dvacet tisíc lidí (pozn. – zde se v legendě praví „nepočítaje v to děti a ženy“ – zřejmě tehdy byl jen muž počítán za člověka – nebo je to jen „takový překladatelský oříšek“?).

Vyhledat v textu

26. 4. Oto

Zítra: Jaroslav

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
Návštěvnost
TOPlist
Městys Panenský Týnec - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Návštěvnost stránek

201750
TOPlist